Trochu jiný Hamerák 2009

Rok se s rokem sešel a je to tu znovu. Vodácké fórum se hemží zprávami kdo kdy a s kým jede.

 Dorážím v sobotu brzy ráno. Kmocháček už taky nemohl dospat a pochoduje ke mě. Obcházím kemp a zdravím známé. Leckdo je už vzhůru , ale když před 9 dáváme na vodu, jsme první .

Díky zvýšené výdřevě na výpusti z bazénku je roura pod hladinou a tedy trochu míň zábavy než obvykle. Dáme pár nájezdů a jdeme na to. Nejdřív epesní hupík co vypláchne dutiny. V první kaskádě jsou obrovský vlny , které jsem tam ještě nezažil. Odčerpávám vodu z  Kursku Juniora a začínám toužit po šprajdě . Kmocháček mě zblbnul , že nebude potřeba, když máme ta naše čůradla. Já jsem zas na oplátku tvrzením o krásném počasí zapříčinil Kmocháčkovu jízdu bez bundy .

Pokračujem přes dvojku, kde dost bouchám dnem o kameny . Také třetí kaskádu nepoznávám, jsou v ní opět povedené vlny. Asi v půlce Márty eskymuje a chlubí se krvavými klouby. Během dne zjišťuji , že rozhodně není žádnou výjimkou .

Sklouznem jezík a už prohlížíme čtyřku. Je to mazec , ale není času nazbyt. Za 10 min nám odjíždí první bus nahoru . Vlny jsou nádherný , ale jízda mi připomíná kulečník - rána zprava , rána zleva …

Kousek před cílem Kmocháček ztrácí pádlo a odplouvá zuřivě pádlujíc jen rukama. Nebojím se o něj , máme to natrénovaný z Vrbnýho. Vyrážím za jeho pádlem, co se šprajcuje o strom . Při couvání do vracáku mě nečekaně do zad dloube větev a k pobavení Mártyho nejprve obstojně vylehávám a následně potupně… . No, když už jsem mokrej , tak plavu přes proud pro to z(a)tracený pádlo . Měli jsme Hamerák jen pro sebe, nakládáme do skoro prázdného autobusu a hurá zpět do Ratmírova .

Při druhé jízdě hned před první kaskádou objíždím kajakáře se zaseklým kajakem pod kamenem a stíhám singlíře přede mnou. Ten se však cvaká, těsně ho míjím a modlím se, aby tam ještě chvilku vydržel a nezvednul přímo před mojí špicí. Na čtyřce fotíme , ale moc lidí se necvaká , tak lanařím Kmocháčka aby předvedl nějakou krev. Bere to doslova . Zcela zatopen je zamáčknut do závěrečného válečku pod čtyřkou a krysí.

Po příjezdu do Dvorečku zjišťujeme, že se již probudili i ostatní a tak míjíme přeplněné autobusy a pokračujem dolů. Spodek je příjemná turistika a tak odpočinkově blbnem na vlnkách .

V Jindřiši nás opouští Palacký a rozhoduje se pro cestu k vlaku po vodě. Já už před lety v té džungli byl a tak si  to rád odpustím a spěchám s Kmocháčkem autobusem nahoru . Na třetí jízdu se k nám přidává Ilča s nějakým nováčkem. Dostavuje se únava a začínám záběry šidit. Na čtyřce značně vylehávám a její spodní část dávám pozpátku .

Třikrát a dost! Už to nepokouším a volám manželce. Přiváží syna a jedem spolu na závěr spodní úsek do Jindřiše . Je to jeho první potok na kajaku a je nadšen .

 Na závěr dáváme předposlední sobotní vláček. Kmocháček by sice rád po vodě , ale já trvám na kolejdách a pěší turistice. Když vlak přijíždí,  je na nástupišti jen pár vodáků. Ale postupně se z lesa vynořují další , co zažili to zelené peklo pod Jindřišem. Lodě mají plné listí a někteří i krvavé nosy. Ještě, že jsem se nenechal přemluvit . Nejspíš bychom dopadli jako ten poslední kajakář. Vynořil se z lesa právě, když vlak vyrazil. Tak jsme mu aspoň trochu škodolibě zamávali. Pochopil a zamával taky.

Závěrem bych ještě ocenil, že se konečně probudili v hospodě v Jindřiši a letos poprvé otevřeli a připravili venkovní grilování a dokonce i opékáním prasete . Škoda , že jsem musel domů .

V neděli před obědem jsem usoudil , že jako předkrm by neškodilo drobet cizí krve a tak jsem vyrazil s foťákem na kaskády . Tak obrovskou frontu , co byla na nástupu okolo 11 hodiny jsem ještě neviděl . Kdo vsadil na sobotu jistě neprohloupil .

Žralok

Nudíte se? Kupte si …

Už vás Hamerák trochu nudí? Znáte ho jak svý pádlo? Kaskády dáváte na půl plynu a pod nimi necítíte potřebu ventilovat nabyté dojmy kámošům? Mám řešení! Nebuďte líní a konzervativní – zkuste nějakou změnu… třeba jinou loď! A najednou je tu opět nervozita, sevřené pozadí, nevhodný záběr nebo náklon a následný boj o holý život plavmo – zkrátka starý dobrý Hamerák, jak si ho možná matně pamatujete z šerého dávnověku.

Dosud jsem ho dával vždy na vzducholodi - převážně v singlu – a časem mi to začalo připomínat stále víc čaj o páté než pojídání ryby Fugu. Toto přeci nemám zapotřebí… a tak jsem vyrazil na svým otevřenkovým BlueMovi.

 Hned první kaskáda mě málem 2x dostala a dolů jsem přijel v ponorce. Neustálý ťukec s kameny a voda nepříjemně zvědavá, cože to skrývám v podpalubí … okamžitě jsem pochopil, proč jsou měchuřiny na Hameráku tak oblíbené. Dokonce i Pálavy vytlačují stabilnější a vylévatelné kanoe .  Postupně se to přece jen zlepšilo a pevně věřím ve světlé zítřky.

 Ale Hamerák se pro mne stal opět zdrojem zážitků nikoliv nutně příjemných, zato určitě intenzivních. Nechcete si také nějak okořenit ten svůj Hamerák?

Kmocháček

Video z Hameráku   /clanky/videa